Jan Ambrož - Báseň - Oběti v objetí

Oběti v objetí

[23.12.03 Báseň]

Ouu, prosím tanči!
Tanči, dokud vidím,
tady ve stínu
nikdo tě neuvidí,
jen my dva
oběti v objetí,
dvě zářivé hvězdy
na talíři bez oblohy.
Sní nás!
Tak prosím tanči,
třeba ho to obměkčí.

Ouu, prosím zpívej!
Zpívej, dokud slyším,
na onom světě
už bude pozdě,
text znáš a hudba -
hudbou jsme my dva,
jen my dva
oběti v objetí,
dva červené kvítky
pod sluncem,
bez jediné kapky.
Sní nás!
Tak prosím zpívej,
třeba ho to obměkčí.

Ouu, prosím dýchej!
Dýchej, dokud cítím,
v pálivé paprice
bude líp já to vím,
jen my dva
oběti v objetí,
dvě lidské látky
sešité nití.
Nesní nás!
Tak prosím dýchej
pro mě z úst do uší,
miluj mě,
můj salátku s bramborovou kaší.


Archiv básní
Bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu zveřejněného na www.Ambroz.org.