Čaj
[21.5.03 Báseň]
Hrníček od čaje,
je bílý jak sníh než roztaje,
stojí na stole,
a doufá, že se někdo napije,
zatím poslouchá,
co si kdo u stolu povídá.
Čaj s citronem,
oslazený medem
a ochucený jedem,
s příchutí sladkou a přece hořkou,
každý cítí tu vůni příjemnou,
a přesto nikdo nepije,
z hrníčku od čaje,
který je tu pro možná pro tebe,
možná pro mě.
Čaj je převlečená voda,
falešná jak prachatá vdova,
cukr je jen šidítko,
na které skočí jen malé dítko,
my ostatní víme,
že i když máme v krku výheň,
čaj v bílém hrníčku není na žízeň.
Archiv básní
|