|
To je v informační době troufalé a k některým hbitějším konzumentům informací, nebojím se říci, neuctivé. Nelze se proto divit, že deníkům vymírají čtenáři a noví se nerodí – kdo o takové „noviny“ může mít zájem, když zastaralost informací neoživí ani čerstvá ranní káva?
S neživým obsahem smutně umírají i samotné deníky. Šance na jejich záchranu paradoxně tkví v přiznání porážky — v souboji s televizí, rádiem a internetem listy v budoucnu zkrátka neobstojí. Proto se nabízí následující přeměna: noviny přenechají zpravodajství rychlejším (soustředí se na své internetové mutace), a zároveň transformují své současné pojetí; zasadí zprávy do souvislostí, položí důraz na názory, komentáře či rozhovory. Zaměří se tedy na hutnější (ve smyslu intelektuální hloubky) materiál, který nemá v elektronických a online médiích na růžích ustláno.
Je pravděpodobné, že náročnější obsah nenajde u masové společnosti pochopení a „noviny budoucnosti“ se stanou intelektuální obživou spíše vzdělanějších elit. Ty nejsou početné, ale zase existuje šance, že si za kvalitní žurnalistiku ochotněji připlatí.
Možnou paralelní větev vývoje novin (pominu-li bulvární deníky) naznačují informačně-zábavné bezplatné listy (v Praze už soupeří čtyři: Metro, 24 hodin, Metropolitní expres a odpolední Kurýr distribuovaný do schránek).
Noviny zdarma se často nabízejí svým formátem a kvalitou k praktičtějšímu využití než ke čtení, ale buďme za ně rádi: zatímco jejich účinkování je mnohem upřímnější a účelnější, hybridní seriozní deníky už brzy čeká utrápené hledání ztracené identity.
|