P.D.: Příští týden je rapid, Memoriál W.
P.H.: To už jsme hráli loni, ne?
P.D.: To jo, to ale ještě nebyl Memoriál W.
P.H.: A jak se má ten W.?
P.D.: To je memoriál…
P.H.: Já vim, ale jak se má on?
P.D.: Je mrtvej. Špatně se má…

Z úcty ke starším debatérům a zachování piety k panu W. nedošlo na trhání smíchem, ale pouze na dušení svetrem. Výčitky svědomí nemám. Jak jsem znal pana W., sám by se tomu chlámal na celý čtverec. Čest jeho památce!

A pak, že mrtví lidé jsou nudní, což mi dnes zkoušela namluvit Paris Hilton.

Jenom pořád nevím, kterým z těch pěti atributů (život, smrt, filosofie, hloupost, humor) si mám rozhovor mudrců vyložit.
Co třeba tímto: Posmrtný život (podle) filosofie hloupého humoru.

Zavřete oči, odcházím se věnovat analýze své nové teorie.