Kazachstán – 4. prosince se uskutečnily prezidentské volby v Kazachstánu. Podle předpokladů v nich zvítězil Nursultan Nazarbajev, který je u moci již 16 let. Podle výsledků ústřední volební komise získal Nazarbajev zhruba devadesát procent hlasů. Staronový prezident se tak může těšit na dalších sedm let v úřadě. Volební účast se pohybovala okolo 70 procent.

Protikandidát Žarmachan Tujakbaj propadl, ale prohlásil, že hlasování provázela řada nepřesností. I tak se pravděpodobně jednalo o demokratické volby v rámci kazašských možností – opoziční kandidát byl totiž v minulých letech z voleb přímo vyloučen. O zbylá procentíka se podělili další tři kandidáti. Kazašsská opozice zkusila na veřejnosti nakousnout téma demonstrace, úřady však uzavřely hranice z Kyrgyzstánem a zaujaly výhružný postoj. Spontánní protesty jsou v Kazachstánu zakázány zákonem.

Hlasování sledovala řada mezinárodních informací, OBSE už ho kritizovalo. Od roku 1991 přitom v této zemi ještě neproběhly volby, které by splňovaly standardy demokracie. Nedělní prezidentské volby měly pořadové číslo tři. Volební právo má asi 8,6 milionu Kazachů (celkový počet obyvatel je 15 miliónů). Minulý rok se konaly parlamentní volby, po rezignaci jediného opozičního poslance nemají nevládní síly v zákonodárném sboru zastoupení.

„Vím, že ne každý má práci, anebo zdravou pitnou vodu. Jsou to problémy, na jejichž odstranění budu pracovat,“ komentoval stížnosti Nazarbajev. Podle uštěpačných zpráv ho Západ podporuje a upřednostňuje před demokratizací kvůli ropným vztahům.

Kazachstán ve volbách využil běloruský elektronický hlasovací přístroj. jestlipak také pobělorusku hlasy počítá?

Čečensko – volby v Čečensku 30. listopadu vyhrála podle oficiálních výsledků strana Jednotné Rusko, která je blízká čečenskému vicepremiérovi Ramzanu Kadyrovovi (nejvlivnější muž, premiér Sergej Abramov měl totiž autonehodu…). Jednotné Rusko získalo v místním parlamentu 33 křesel z celkových 58. Druzí skončili komunisti (KSRF) se šesti zástupci, Svaz pravicových sil má 4 mandáty. Volební účast činila 69,6 procent.

Do volebního klání vstoupilo 8 stran a 345 kandidátů. Horní komora nového parlamentu má 18 křesel, dolní 40.

Jak už název vítězné strany napovídá, tendence k čečenské autonomii nemůžeme očekávat. Jednotné Rusko má poměrně dobré vztahy s Moskvou, Vladimír Putin už výsledky pozitivně komentoval. Právě on ještě v roli premiéra poslal do Čečenska v roce 1999 vojsko, čímž ukončil tříleté období čečenské nezávislosti.

Volby kritizovala Rada Evropy a nestátní organizace, které je označily za zmanipulované. Separatisté zůstali schovaní v horách a hlasování bojkotovali.

Parlamentní volby v Čečensku završily třístupňový plán Ruska, který má Čečensko více integrovat. V roce 2003 se konalo referendum (96 procent se vyslovilo pro novou ústavu a zákony), v tom samém roce byl zvolen prezident — Achmat Kadyrov (Ramzan je jeho syn) byl ale zavražděn a nahradil ho Alu Alchanov).

Největším volebním tématem bylo vytváření pracovních míst. O svobodném a nezávislém tisku v Čečensku nemůžeme mluvit, zdejší občany navíc stále trápí všudypřítomné násilí. V Čečensku je přítomno 35 000 ruských vojáků.

Moskva – V neděli se konaly také volby v Moskvě, a to do tamějšího zastupitelstva. Podle předběžných výsledků vyhrálo Jednotné Rusko (47 procent), druzí byli komunisti (11 procent) a třetí liberální svaz pravicových sil (SPS) Jabloko (7 procent). Účast ve volbách se pohybovala okolo 33 procent.

Malé opoziční strany se v Moskvě dokázaly sjednotit a vybojovat si vstup do moskevské dumy. Městské hlasování bylo chápáno jako generálka na prezidentské volby v roce 2006 a parlamentní v roce 2007. Poprvé v historii budou moci moskevští zastupitelé schválit nebo odmítnout nového starostu, kterého navrhuje prezident.

Z voleb byla vyloučena strana Vlast kvůli xenofobní kampani. Z hlavního města Ruska se ozývají nesmělé hlasy, protestující proti zfalšování výsledků.