Polsko – Náš severní soused má za sebou volební maratón. Před měsícem parlamentní volby, v nichž vyhrála před Občanskou platformou (OP) strana Práva a spravedlnosti (PiS), poté dvoukolová volba prezidenta, ve které se utkali kandidáti právě dvou nejúspěšnějších stran: Donald Tusk a Lech Kaczynski.

Stejně jako v parlamentních volbách se nyní radovala sociálně konzervativní PiS. Kaczynski totiž porazil Tuska ziskem 54 procent hlasů. Volební účast těsně přesáhla 50 procent. V prvním kole činila 49,6, k volbám do Sejmu přišlo 40 procent Poláků. Zájem voličů tedy spíše rostl, obavy z únavy občanů ochotných volit se nepotvrdily. Trend nižší volební účasti to však neodvrátilo — před pěti lety přišlo k prezidentské volbě 61 procent lidí.

Vítězství Lecha Kaczynského bylo velkým překvapením. Průzkumy dlouhodobě favorizovaly Donalda Tuska, v úvodním kole tento liberální kandidát vyhrál nad Kaczynským poměrem 35:33. Podobná situace nastala i v parlamentních volbách, kde OP přišla o vítězství až v cílové rovince. I výsledky v Německu potvrzují, že na první místo se lépe útočí z druhé pozice a rozhoduje se v samotném závěru předvolebních kampaní.

Oba prezidentští kandidáti se nacházejí spíše na pravé straně politického spektra. Rozděluje je, stejně jako jejich domovské strany, pohled na ekonomiku. Katolicky konzervativní Polsko pod vedením Kaczynského neutrpí, vztahy s Německem a Ruskem příliš vlídné pravděpodobně nebudou. Sympatie ke Spojeným státům by neměly ochladnout.

Polsko dosud nemá novou vládu. Očekávaná pravicová koalice PiS a PO dostala po vítězství Lecha Kaczynského v prezidentských volbách trhliny. Po jednáních, která skončila krachem, Pis navrhla Marka Junka na maršálka Sejmu a tuto volbu si také prohlasovala spolu Sebeobranou a Ligou polských rodin v parlamentu. V PO možná raději odolají pokušení zisku podílu na moci a odejdou do opozice. PiS by pak vládla menšinově s podporou menších stran.

Irák – Výborná zpráva přišla z Iráku. Návrh ústavy vytvořený prozatímním parlamentem prošel ve všelidovém referendu. Z 18 provincií ho odmítly pouze dvě, které se vyslovily z více než dvou třetin proti. To odpůrcům nestačilo, potřebovali ještě jeden odmítavý územní celek.

Celostátně ústavu podpořilo 78,59 procent hlasujících, proti hlasovalo 21,41 procent voličů. Účast v referendu dosáhla 63 procent – takovou aktivitu občanů by Iráku mohly závidět leckteré evropské demokratické státy.

Ústava narazila především u sunnitů. Ti lednové parlamentní volby ignorovali, proto měli malý vliv na vznik ústavy. Sunnitské provincie Salláhaddín a Anbár, odkud pochází Saddám Husajn ústavu odmítly (81,75 procent respektive 96,96 procent hlasů proti). Ve třetí provincii Ninive, odkud přišly výsledky jako poslední, se dost záporných hlasů nenašlo (55 procent).

Závěr zdlouhavého sčítání a ověřování byl tedy velmi napínavý, v kontrastu s optimistickým prohlášením ministryně zahraničí USA Condoleezy Riceové pár dní po referendu, že ústava asi projde. Ze sunnitského tábora se ozývaly hlasy o manipulaci voleb, zahraniční listy jedovatě podotýkaly, že ústava bude schválena, „protože to chce Bílý dům“. Dvě nezávislé sčítací komise obvinění rezolutně popřely a ani zástupci sunnitů, kteří se na sčítání rovněž podíleli, neshledali sebemenší problém. Samotný akt plebiscitu se 15. října obešel bez výtržností a takřka všechny volební místnosti byly otevřeny. Sunnité navíc pochopili, že bojkot v demokracii nikam nevede, pro příští volby chystají kandidátky a vyzývají své stoupence k účasti.

Nové parlamentní volby čekají Irák 15. prosince a vyjde z nich legitimní vláda. Je tedy jasné, že referendum o irácké ústavě bylo důležitým milníkem v demokratické transformaci Iráku. Že se jedná o významný úspěch administrativy George Bushe, je bez debat.

Související:
10.10.2005 - James Woolsey, rozhovor v HN – zahraniční politika USA
28.09.2005 - Volby v Polsku: výhra pravice
19.09.2005 - Volby v Německu, Novém Zélandu a Afghánistánu
25.10.2004 - Zvrácená reality show z Iráku
22.09.2004 - Hrůzy z iráku musíme překonat