Brazílie — 64 procent brazilských občanů zákaz prodeje zbraní v nedělním referendu odmítlo. Opačný názor přitom razila vláda a církevní organizace. Jejich snahou bylo snížit kriminalitu – Brazílie je totiž se 36 000 zavražděnými v loňském roce smutným světovým rekordmanem.

Výsledek potvrdil poslední průzkum veřejného mínění, přesto brazilské voličstvo postupně provedlo názorový veletoč. Před dvěma měsíci se pro restriktivní zákon vyslovilo 80 procent občanů.

Na názorové nekonzistenci společnosti měla pochopitelně podíl účinná lobby zbrojařských korporací. Jejich argument, že v případě zákazu prodeje zbraní se civilisté nebudou mít čím bránit, má k rozumu přeci jen blíže, než ten vládní. Obludná brazilská kriminalita má určitě příčiny někde úplně jinde, než v počtu zbraní. Pochybuji, že by si ze zákazu prodeje dělali kriminální živly těžkou hlavu. Ze vzdáleného pohledu to spíše vypadá, že v Brazílii zoufale nefunguje státní správa.

„Kdybych měla dost peněz, koupila bych si zbraň a zkusila chránit sebe i svou rodinu. Policie nikdy nepřijede včas,“ řekla BBC jistá Brazilka.

Co je zajímavé, právo hlasovat mělo v Brazílii 122 miliónů voličů starších 16 let, přitom u osob ve věku 18 – 70 let se právo změnilo v povinnost.

Jak poznamenává iDNES, o zákazu spekulují i Češi v reakci na zvěrstva Davida Lubiny (a koneckonců i „lesního střelce“). Úvahy v českých podmínkách jsou už vůbec absurdní – sehnat zbraň je možná jednoduché, ještě jednodušší je ale z ní beztrestně střílet na kolemjedoucí lidi (zeptejte se Gabriela Berdára). Takže co nás to vlastně primárně pálí? Dostupnost zbraní?

Argentina – 25 miliónů občanů rozhodovalo o složení půlky dolní komory parlamentu a o zástupcích do třetiny senátu. Volily se rovněž regionální parlamenty v deseti ze 24 provincií a starostové velkých měst.

Ač se konaly parlamentní volby, za vítěze je považován prezident z  Justicialistické strany. Úřadující hlava státu Nestor Kirchner posílila o přívržence ve sněmovně (zatím 85-100 křesel ze 257) i senátu (40 křesel ze 72). V horní komoře dokonce zasedne i jeho žena Cristina, která využila manželovu popularitu a získala mandát za Buenos Aires.

Spíše levicový prezident Kirchner byl zvolen v roce 2003 v době velké ekonomické krize, kterou se mu údajně povedlo zastavit (anebo přesvědčit veřejnost, že je zažehnána).

A volební účast? Stejně jako v Brazílii, také Argentinci museli hlasovat povinně.