|
Dovoluji si přetisknout pár zajímavých odpovědí (orginál zde)
HN: Považujete hrozbu celosvětového chalífátu za reálnou?
To záleží, jak to myslíte. Kdybyste se mě zeptal, jestli si myslím, že se jim to podaří, tak bych řekl ne. Ale musíme proti nim bojovat a my v tom boji uspějeme. Proti totalitárním myšlenkám se musí bojovat hned od začátku, jinak se jim začne dařit, což povzbudí další následovníky.
Nic nemohlo nacistům lépe posloužit, než když se Západ v roce 1938 v Mnichově vzdal Československa. Nic z toho, co teď můžeme udělat nyní v Iráku, by nepovzbudilo totalitaristy Blízkého východu víc, než kdybychom se teď z něj stáhli a zanechali jej baasistům a džihádistům.
HN: Když se vrátím k Mnichovu, nemyslíte, že Hitlerovi nejvíce pomohlo to, že jej nejprve Západ podporoval, když s ním obchodoval?
Ano, to byla také pravda, ale jen částečná. Mnohem důležitější bylo, že Západ nereagoval v roce 1936, když Hitler vstupoval do Porýní, což bylo jeho první porušení versailleské smlouvy. Místo toho, aby západní politici zasáhli, dělali stále jenom jeden ústupek za druhým. Dnes již přitom víme od moderních německých historiků, že kdyby Západ tehdy Hitlera zastavil, němečtí důstojníci by se proti němu vzbouřili. Myslím, že lidé, kteří nyní chtějí, abychom se z Iráku stáhli, jsou podobní těm, kteří ve 30. letech vyznávali politiku appeasementu, a stále jen ustupovali.
HN: Proslul jste výrokem, že svět nyní bojuje svou čtvrtou světovou válku. Které jsou další cíle boje? Měla by to být mnohokrát zmiňovaná Sýrie, Saúdská Arábie nebo Írán?
Stavíte na falešném předpokladu, protože si myslíte, že tento termín — čtvrtá světová válka — bude něco jako druhá světová válka, ale já tento termín stavím do analogie s třetí, tedy studenou válkou. Studená válka byla čtyřiačtyřicet let dlouhá ideologická válka. Byly to malé války jako v Grenadě nebo Panamě, větší konflikty jako Vietnam a Korea, ale to nebylo dlouhodobé válčení. Také ne vždy se bojovalo na skutečných bojištích a mezi hrdiny těchto bojů patřili také lidé jako Václav Havel. Takže to, co můžete nazývat čtvrtou světovou válkou, já to také někdy nazývám dlouhou válkou 21. století, bude trvat několik dekád. Dvě tři desetiletí, možná i celé půlstoletí. A cílem musí být učinit fundamentální změny v diktátorské povaze některých režimů na Blízkém východě. Ale toho nemusí být vždy nezbytně nutně dosaženo silou.
Nemyslím si, že změny v Libanonu by nastaly, kdybychom nešli do Iráku. Takže můžeme doufat, že brzy přijdou další změny v Egyptě, Saúdské Arábii, která uspořádala první všeobecné volby.
HN: Vzpomněl jste ropu. Nemyslíte, že mnoho lidí v Evropě zastává názor, že důvod, proč šli Američané do Iráku, byla právě ropa.
Předpokládám, že někteří si to mohou myslet, ale je to hloupý názor. Kdybychom chtěli iráckou ropu, mohli bychom si ji koupit. Takže to jsou všechno jen levičácké nesmysly, že USA podnikly invazi do Iráku kvůli ropě. Navíc my necháváme ropu Iráčanům.
HN: Takže, co vlastně byly ty důvody pro invazi do Iráku, když se ukázalo, že Irák nepředstavoval hrozbu, protože žádné zakázané zbraně neměl?
Já osobně jsem zastával myšlenku svržení Saddáma už roky. Vypovídal jsem o tom už v roce 1997 v Kongresu. Důvodem bylo jeho porušování lidských práv.
USA šly do války proti Miloševičovi v devadesátých letech dvakrát, jednou kvůli Bosně, pak kvůli Kosovu. Milošević zavinil smrt 200 až 250 tisíc lidí. Saddám, když sečtete oběti irácko-íránské války a války s Kuvajtem, a Kurdy, které zavraždil, a vlastní lidi, které popravil, tak je vinen smrtí zhruba dvou miliónů lidí. Takže už od roku 1997 jsem byl přesvědčen o tom, že Saddám by měl být odstraněn z důvodu porušování lidských práv. Nemusíme se tedy znepokojovat důkazy o zbraních hromadného ničení. Byl jedním z největších tyranů moderní historie.
HN: Jak dlouho byste vy radil Bushovi, aby vojáky v Iráku nechal?
To je praštěná otázka. Odpověď je: dokud nevyhrajeme. Neptali jsme se tak v roce 1942, když jsme vstoupili do severní Afriky, abychom porazili Mussoliniho a Hitlera. Také jsme se neptali, jak dlouho necháme naše vojáky v Německu po druhé světové válce. Odpověď byla: dokud neporazíme komunismus.
Související:
18.09.2005 — Británie tvrději proti terorismu
24.06.2005 — Rumsfeld správně odmítl stanovit termín stažení z Iráku
04.11.2004 — Logičnost americké volby
25.10.2004 — Zvrácená reality show z Iráku
03.10.2004 — Kerry debatu s Bushem nevyhrál
29.09.2004 — Rusko bylo obětí jen chvíli
22.09.2004 — Hrůzy z iráku musíme překonat
19.07.2004 — Bojujme s terorismem dokud je čas
17.03.2004 — Těžký boj s terorismem
| 
