Já na bráchu, brácha na mě. Polsko patří nám! Jaroslaw a Lech Kaczynsky

Vítězství podle očekávaní dosáhla pravicová opozice, ale v opačném pořadí, než proklamovaly předvolební výzkumy: vyhrála strana Právo a spravedlnost (PiS), druhá skončila Občanská Platforma (OS). Hranici pěti procent, nutnou pro vstup do Sejmu, překročilo šest stran:

Právo a spravedlnost (PiS) 26,99 %; Občanská platforma (PO) 24,14 %; Sebeobrana 11,41 %; Svaz demokratické levice (SLD) 11,31 %; Liga polských rodin (LPR) 7,97 %; Polská lidová strana (PSL) 6,96 %. Do Sejmu se ještě dostanou zástupci německé menšiny, jimž mandáty drží zákon.

Obě vítězné strany zřejmě sestaví vládu, i přes některé neshody a napětí. Dvoutřetinová většina, umožňující ústavní změny, jim přitom unikla jen o fous. Premiéra jmenuje nový prezident, který vzejde z prezidentských voleb 9. října. V nich dojde ke střetu mezi Lechem Kaczynským (Pis) a Donaldem Tuskem (PO). Druhý jmenovaný je favoritem.

Právo a spravedlnost není klasickou pravicovou stranou podle našeho střihu. Spíše razí sociálně konzervativní směr – tedy tradiční křesťanské hodnoty, rodinnou a protipotratovou politiku, národovectví, boj s kriminalitou, trest smrti apod. V hospodářské oblasti preferuje sociálně tržní ekonomiku, není jí cizí silný vliv státu a vyšší daně. Partaj vedou dvojčata Jaroslaw a Lech Kaczynští. První sní o premiérském křesle, ale možná se ho vzdá, aby bratrovi zvýšil šance v prezidentské volbě.

Občanská platforma je mnohem více liberální, hlavně co se ekonomického programu týče — dominuje v něm volný trh bez omezení. Před volbami nabízela zavedení rovné daně 15 procent. Stranu vede Donald Tusk, jenž se možná stane příštím prezidentem. Volebním lídrem byl Jan Rokita.

Sebeobrana je radikální levicová strana a podobně jako více tradicionalistická Polská lidová strana zastupuje tamější zemědělce. Liga polských rodin reprezentuje nacionální katolíky, příliš se jí nezamlouvá liberalismus ani v ekonomické sféře. Svaz demokratické levice obsadil ve volbách čtvrté místo a předává vládní žezlo zdecimován korupčními skandály. Nebude ho škoda: jedná se o přímé následovníky komunistů.

Na další vývoj si budeme muset počkat. Mezi vítěznými stranami panuje určité napětí a programové neshody, nicméně v zahraniční politice Polska naštěstí žádné velké změny očekávat nemusíme – dokládá to rozmrzelost států v EU a Ruska. Polsko nebude integračním motorem v rámci Evropy, ani ruskou prodlouženou rukou. Spojenectví s USA snad přetrvá beze šrámů.

Přechod od levice k pravici je radostný, ale nelze ho přeceňovat. Poláci se obvykle příliš nerozpakují otočit své preference o 180 stupňů.

Je třeba ocenit, že se voliči v nelehké situaci neuchýlili k nějakým excesům, problém však je, že jich přišlo zoufale málo: voličská účast 40,1 % je vyjma voleb do Evropského parlamentu nejnižší od roku 1989. A to je nedobrá zpráva pro Polsko a výrazné memento pro nás.

Dále čtěte:
19/09/05 — Volby v Německu, Novém Zélandu a Afghánistánu
14/09/05 — Volby v Japonsku a Norsku