Stejně jsme se ptali Stanislava Grosse, když minulé léto svrhl z ministerského křesla Vladimíra Špidlu. Odpověď byla nasnadě. Vláda se nebude v polovině volebního období tlačit do nepříjemných reforem, bude se soustředit na marketing a mediální prezentaci. To se psalo léto 2004.

Jak to dopadlo, víme. Štafetu převzal Jiří Paroubek. Zatímco Stanislav Gross se alespoň tvářil, že jeho vláda bude vládnout, Paroubek nic nezastírá – chce sbírat „politické body“.

Paroubek si pochopitelně spočítal, že se preference ČSSD pohybují pod hranicí ostudy. Hlavním cílem tedy bude uklidit po Grossovi co se dá a doklopýtat do řádných voleb. Pokud mezi vnitrostranickými tahanicemi zbude čas, věnuje ho vláda na populistickou bytovou, sociální a daňovou politiku. Tedy klasické předvolební kapesné voličům a líbivá slova.

Jiří Paroubek si zároveň správně uvědomuje, že politicky bodovat nelze bez médií. Ta ovšem nejsou po Grossově exhibici ČSSD nijak nakloněna. Proto přišel s ryze „demokratickým“ návrhem na změnu tiskového zákona, jež by více chránila občana-politika. Rád by se také sešel se členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, aby s nimi probral budoucnost nepohodlných pořadů (Bez obalu) České televize.

Svou troškou také přispěl k další relativizaci komunismu a legitimizaci KSČM, když prohlásil, že je ODS mnohem nebezpečnější než rudí soudruzi. V tomto směru si bude notovat s Grebeníčkem, s nímž si prý dovede představit spolupráci na vládní úrovni.

Kolik politických bodů už Jiří Paroubek za pár dnů nasbíral? Hodně. Bohužel je před nimi znamínko mínus.

Článek byl publikován na serveru Virtually, o den později na Politikonu a iDNES