Vstupem ČR 1. května 2004 do Evropské unie (EU) nám, občanům ČR, vzniklo automaticky občanství Evropské unie, které nám dává právo volit své zástupce do zastupitelského orgánu EU — Evropského parlamentu (EP).

Co je Evropský parlament

Evropský parlament je zákonodárný orgán EU a plní funkce podobné národním parlamentům. O zákonodárnou moc se dělí s Radou EU.

Volební období do Parlamentu je pětileté. Ne všude je systém voleb stejný, většinou však převažuje systém poměrného zastoupení, používaný i pro volby do českého parlamentu. Znamená to, že celkový počet přidělených mandátů ("křesel") České republice, tedy 24, se rozdělí mezi kandidující strany, které ve volbách získají více než pět procent hlasů.

Parlament bude mít ve své nové podobě 732 poslanců. Oficiální sídlo má EP ve Štrasburku, kde se také poslanci jeden týden v měsíci scházejí. Dále poslanci zasedají v dočasných i stálých výborech v Bruselu. Zvolení poslanci se zařazují stejně jako u nás do klubů a dodržují přitom svou politickou příslušnost — nerozhoduje tedy národnost poslanců.

Poslanci EP mezi sebou dále volí předsedu a čtrnáct místopředsedů. Mandát předsedy trvá 30 měsíců. Na začátku roku 2002 se ujalo předsednictví Irsko a post předsedy zastává Patrick Cox.

Význam Evropského parlamentu

Vliv a význam Parlamentu narůstá, především co se legislativy týče. Nezabývá se lokálními problémy, ale celou Unií. Rozhoduje tedy o zákonech, které platí ve všech zemích Unie. EP dále schvaluje rozpočet, podporuje například podnikatelské a konkurenční prostředí, chrání lidská práva, rozhodoval o finančních injekcích Česku v době přistoupení do EU, atd.

Volby do EP V ČR proběhnou volby do EP v pátek 11. a v sobotu 12. června od 14:00 do 22:00 resp. od 8:00 do 14:00. Volební právo se neliší od dřívějších zvyklostí, tedy může volit každý, kdo nejpozději druhý den voleb dosáhne věku 18 let a není u něj stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany lidu a není zbaven způsobilosti k právním úkonům.

Jak a kde volit

Po příchodu do volební místnosti musí volič prokázat svou totožnost a státní občanství České republiky. V určeném prostoru pro úpravu hlasovacích lístků musí volič do úřední obálky vložit 1 hlasovací lístek (který představuje zvolenou stranu). Navíc může zakroužkovat dva kandidáty, kterým dává přednost. Poté již obálku s hlasovacím lístkem před komisí vloží do volební schránky.

Volí se ve volebních místnostech na území volebního okrsku. Pokud se volič ze závažných zdravotních důvodů nemůže voleb přímo zúčastnit, může požádat komisi, aby mohl hlasovat mimo volební místnost. Stejně jako do Poslanecké sněmovny ČR (ale na rozdíl od Senátu) může volič hlasovat kdekoli ve volební místnosti ČR, pokud volí na tzv. voličský průkaz. O něj bylo třeba požádat na obecním úřadu do 27. května.

Koho budeme volit

Na budoucí české europoslance čeká 24 křesel z celkového počtu 732. Nejvíce bylo přiděleno německým poslancům — 99 mandátů, nejméně Maltě — 5 mandátů.

O naši důvěru se uchází celkem 808 kandidátů z 32 politických subjektů. Tři čtvrtiny kandidátů tvoří muži a jejich průměrný věk je 45 let. Kdyby se volby konaly dnes, tak by si podle agentury ScaC rozdělily strany mandáty takto: devět křesel ODS, čtyři komunisté, čtyři sociální demokraté, tři Nezávislí, tři lidovci a jedno Evropští demokraté. Na současnou parlamentní Unii svobody, která kandiduje pod hlavičkou Unie liberálních demokratů, by se nedostalo.

Podle výzkumů by se voleb zúčastnilo asi 47 procent dotázaných, podle odhadů však toto číslo bude možná mnohem nižší a mohlo by klesnout i pod hranici čtyřicítky. K posledním volbám v roce 1999 přišla necelá polovina kontinentálního voličstva. Pravděpodobná nízká volební účast se zdůvodňuje tím, že volby do EP se u nás konají poprvé a lidé mají málo informací.

Snad tento článek alespoň trochu přispěl k vaší lepší informovanosti a pomohl vám odpovědět kladně, pokud se stále rozhodujete, zda k volbám jít či nejít. Účast ve volbách dává voličům jednu z mála možností, jak aktivně ovlivnit fungování Unie.

Článek napsán pro magazín xpress.cz