Když naši poslanci nedávno schválili zařazení 8. března mezi významné dny, vůbec jsem neočekával tak silnou negativní odezvu ze strany veřejnosti.

Velká část naší společnosti přijala staronový osmý březnový den se značným despektem. Všem odpůrcům Mezinárodního dne žen, jak je 8. březen nazýván, vadí, že jsme mezi významné dny zařadili socialistický svátek. Připomínají, že před rokem 1989 MDŽ každoročně připomínalo velkou frašku, muži se opili a ženy dostaly karafiát nebo mýdlo. 8. březen byl komunistickou propagandou, slavili ho jen muži a ženy zůstaly se zmíněným novým mýdlem na pokraji zájmu.

Těm, kteří toto pamatují, nezávidím. Do jisté míry však rozumím jejich dnešnímu názoru na MDŽ. Bohužel si ale tato skupina lidí neuvědomuje, pravděpodobně z neznalosti, že „pravý“ Mezinárodní den žen je o něčem jiném.

Tento den patří k významným dnům takřka v celé západní Evropě. Slaví se již od roku 1910 a je zahrnut mezi významné dny OSN jako Den boje za práva žen a světový mír. 8. březen má svou pozici v kalendáři i v Americe. Pročpak se valná většina z nás nedokáže oprostit od dob socialistických, nechce uznat nebo vědět hlubší smysl tohoto dne, který v sobě skrývá?

8. březen by dle mého názoru neměl být dnem, kdy svým partnerkám přineseme třeba květinu a jednorázově je potěšíme. Není nutné ani tento den nějakým způsobem slavit. Je to spíše připomínka, memento či vzpomínka na doby, kdy žena usilovala o to, aby se mohla vzdělávat nebo aby mělo volební právo. Je to také určité poukázání na to, že ne všude jsou dnes rovné pracovní příležitosti, ne všude dostává žena za stejnou práci stejné ohodnocení jako muž. Mezinárodní den žen především poskytuje prostor pro diskuse, semináře a debaty na toto téma. Nenapadá mě jediný důvod, proč bychom měli v České republice tento den ignorovat, když v jeho pozadí nalezneme daleko více, než třeba u svátku Sv. Valentýna.

Zastávám názor, že lidé, kteří považují MDŽ za přežitek z dob socialismu se hluboce mýlí. Nechci jim však brát jejich názor. Pro ně totiž Mezinárodní den žen bude navždy ocejchován komunistickou estrádou.

Pro mladou generaci, do níž sám sebe počítám, však tento den význam má. Bohužel, než si na něj stačíme utvořit svůj vlastní názor, uslyšíme ze všech stran jen jak to bylo s MDŽ v komunistickém Československu, a ne jak je to s ním ve skutečnosti. Přesvědčit jsme se o tom mohli bohužel i na obrazovce veřejnoprávní České televize, která v předvečer 8. března uvedla dokument o MDŽ, kde dala prostor pouze odpůrcům tohoto svátku, spolu s dobovými ukázkami ze socialistického Československa.

I proto je dobře, že se tento den „vrátil“ do našich kalendářů. Paradoxem však je, že zatímco pro některé to znamená krok zpět, ve skutečnosti se jedná o krok dopředu.