Těžko říci, co přesně bylo příčinou mdlob, které se o předsedu vlády pokoušely. Zda přepracování, Kužvartova rezignace, nebo celkový objektivní dojem z vlády ČSSD. Z vlády, která dostává jeden políček za druhým.

Před rokem nebyla ČSSD schopná dohodnout se na rozumném prezidentském kandidátovi a těžil z toho Václav Klaus z rivalské ODS. A zmatky ve vlastních řadách pokračují. Peripetie s nominací kandidáta na českého eurokomisaře nebraly konce. Zvolení Miloše Kužvarta způsobilo rozpaky, které se teď díky jeho rezignaci proměnily v obrovskou mezinárodní ostudu pro český kocourkov.

Přesto – všechna čest Kužvartovi, chtělo by se zvolat. Vždyť stále je lepší odstoupit hned, než později. Nebo nedejbože ve funkci setrvat a trápit sebe i nás. Protože bez „podpory vlády“ to zkrátka nejde (jak zní Kužvartův důvod). A nebo byl hlavní důvod ten, že v EU se česky moc nekomunikuje a Kužvartova angličtina není na kvalifikované úrovni? Inu, tlumočník s vámi nemůže být všude ne…

A co z toho plyne pro premiéra Špidlu? Mohl by si rozmyslet, zda si svou dobu rekonvalescence neprodloužit ze tří dnů na dobu neurčitou, či doživotní. Politika je totiž zdraví nebezpečná. Zvlášť ta nekalá. A to není nic pro slabé žaludky…