Případ první:
Na českém trhu se objevila nová kniha jistého rakouského autora „Život Ježíše“. Na tom by na první pohled nebylo nic tak zvláštního. Další náboženská kniha, řeknete si. Jenže – „Život Ježíše“ není obvyklá teologická biografie Ježíše Krista. Zcela novou formou popisuje jeho život a skutky, které jsou odlišné od toho jak je známe z Bible.

Případ druhý:
Představte si, že vlastníte například nějaké restaurační zařízení, ale mnoho hostů ho nenavštěvuje. Jak zvýšit návštěvnost podniku a tím pádem i váš zisk? Cest je mnoho, ale která je správná? Jak víte že podnik nebudete muset zavřít? Pomoc je na cestě: server IseeJesus.com vám nabízí (za finanční obnos) zjevení Ježíše Krista ve vašem podniku a hosté se jen pohrnou. Kdo by nechtěl poobědvat na místě zjevení Ježíše?

Případ třetí:
Ukřižování Ježíše Krista je pravděpodobně největším křesťanským symbolem. Ale co se stane, když tento známý obraz vezme do ruky vtipálek na internetu? Na webu JesusDressUp.com můžete ukřižovaného Ježíše obléknout do slušivých šatiček rozmanitého druhu.

Co mají všechny tyto tři případy společného? Důkaz o úpadku náboženství? Morální poklesek?

Ježíš je v pozicích, které jsou pro všechny křesťany nepřijatelné. A nepřijatelné natolik, že poslanec KDU-ČSL bere věc do vlastních rukou – podal na autora výše zmíněné knihy „Život Ježíše“ žalobu. Podle něj je „Ježíš vyobrazován nedůstojně, čímž autor uráží všechny slušné lidi, neboť hodnoty spojované s Kristem jsou vlastní každému.“

A co by teprve říkal na tyto dvě internetové stránky? Jedna si nechává platit za Ježíšovo zjevení a za podvod na ostatních lidech, druhá baví návštěvníky polonahým kresleným Ježíšem.

Ačkoliv se tyto tři ukázkové případy dotknou každého z nás jinak (záleží na našem vyznání a vztahu ke křesťanství), reakce obou skupin lidí by měly být stejné – tedy povznést se, zůstat tzv. nad věcí.

Jiří Karas onou žalobou na „Život Ježíše“ nikomu nepomůže. Křesťanskou pověst Ježíše z Bible nijak neočistí, navíc mnoho lidí bude jeho žalobu považovat za absurdní a útok na svobodu slova. Ani „svému“ náboženství poslanec Karas žádnou službu neprokáže – v českých zemích, kde lidé bez vyznání tvoří výraznou většinu a spekuluje se co dnešním mladým občanům může křesťanství nabídnout, je jakýkoli útok na odlišnou interpretaci křesťanství označován jako fanatismus či zaslepenost.

A to ještě musíme brát v úvahu, že kniha „Život Ježíše“ je brána svým autorem jako (seriózní) literární dílo, čili se od našeho 2. a 3. případu liší.

Co tedy na závěr poradit nejen panu Jiřímu Karasovi, aby se mu Ježíše potažmo křesťanství dařilo na veřejnosti propagovat lépe? Především chladnou hlavu a racionální pohled na názory, které se třeba úplně neslučují s Biblí.

A Ježíš Kristus? Doufejme, že nám naše lidské „vtípky“ odpouští…